Hýskovské okruhy byly prvním letošním kláním v rámci UACu.Start byl stanoven na jednu hodinu.V jedenáct se na Zličíně začalo oranžovět.Složení:Igor,Kolíkáč, Šemík,Gejza,Diablo a já.Diablo se sice nedostavil fyzicky,ale během cesty na start jsme si průběžne telefonovali,kde se k nám připojí.Připojil - v Hýskově při prezentaci.Do startu nám zbývala necelá hodina.Zaregistrovali jsme se a po roce se též přivítali s klubovým chirurgem Kolbabou.Též nechyběl jeho syn Vítek a Miki,která ovšem přijela pouze povzbuzovat,šetříc síli na pondělní závodní 340 km dlouhou divočinu... Těsně před startem jsem ji sice zkoušel zlomit aby každý ze 3 okruhů mi něco odtahala,ale nechtěla o tom ani slyšet. Aspoň jsem jí tedy půjčil větrovku,aby naše královna neumrzla. Odstarovali jsme přesně dle časového harmonogramu.K mému ůdivu tempo nebylo nijak brutální.Celkem v pohodě celý balík pospolu dojel pod jediný,zato vydatný kopec, na Zdejčinu.Vlastně ne celý balík.S neuvěřitelnou smůlou se potkal Šemík, pro defekt neujel snad ani kilometr.Stoupání balík roztrhalo.Diablo,Kolíkáč i Gejza zmizeli přede mnou,naopak zaostal Igor a Kolbaba.Popravdě jsem byl rád že mám před nimy nějaký náskok.Tyhla dva jsem totiž po odpadnutí Šemíka považoval za potencionální partnery v mé výkonostní skupině.Počítal jsem s tím,že v následném sjezdu mě jak on tak Kolbaba snadno sjedou.Ten sjezd byl opravdu nepříjemný. Nečistoty v zatáčkách,nekvalitní asfalt.V rychlosti kolem 50 km/h jsem z toho sjezdu měl opravdový respekt.V Berouně jsem se zabudoval do osmičlenné skupiny. Následná rovina do Nižboru se jela docela svižným tempem.Dost záleželo na tom,kdo byl zrovna na špici,ale v průměru se rychlost pohybovala kolem 35 km/h.Nutno dodat že ve skupině byly 3 děvčata z nichž jedna se až nápadně podobala populární loňské 603:-).Druhá Zdejčina mi nedělala zvláštní problémy.Celou dobu jsem se pohyboval na špici skupiny.Chtěl jsem totiž být nahoře první a na tomto postu absolvovat celý sjezd.Podařilo se.Nemuset si ve sjezdu hlídat soupeře,to je ve ,kdy mám plno práce sám se sebou,velký plus.Na výjezdu z Berouna se opět celá skupina srovnala.Zde musím říci,že se pravidelně střídalo,byť někteří již evidentně mysleli na 3 a poslední Zdejčinu.Největší kule jel jeden kluk bez čísla, tipoval jsem ho na doprovod jedné z dam.Na rovině v Hýskově se naše skupina rozrostla,dotáhl Kolbaba.Třetí Zdejčina byla pro mě nepříjemná.Hlavně z počátku jsem měl pocit nerozehřátých svalů.Tou dobou již totiž vydatně lilo.Teplota kolem 10 stupňu taky nepřidala mému organismu na pohodě.Jediná niť na mě nebyla suchá.Ale podmínky byly pro všechny zřejmě stejné.Tempo výstupu na Zdejčinu nebylo nijak ohromující.Ten kluk bez čísla byl ale vyjímka.Po celý kopec si bez viditelné námahy udržoval 10m náskok.Nicméně mě nezajímal,ten se v cíli počítat nebude.Tuhle skupinu jsem prostě chtěl vyhrát.Ten třetí sjezd byl fakt blbej.Lilo jako z konve,brzdy jako bych neměl,zkrátka ,v Berouně jsem měl co dělat abych se vrátil do balíku.Podařilo se.Až na 2 uprchlíky,kteří získali 50m náskok.Očekával jsem zrychlení tempa,ale ostatní nejevili zájem.Pokud jsem tedy chtěl vyhrát,a já chtěl,musel jsem si to sjet sám.Nechal jsem na tom dost sil a po sjetí uprchlíků jsem si aspoň na chvilku orazil.Bohužel cílový brdek přišel příliš brzo.Sice hned na začátku stoupání jsem se propracoval do popředí skupiny,ale jedna z dam měla evidentně více sil něž já.Smířil jsem se s druhým místem ve skupině a po dojezdu jsem sportovním gestem ocenil její kvality. Neb mi opět vypadlo měřící zařízení,nechám se překvapit časem,ale pod 2hod by to být mělo.I přes nepřízeň počasí si myslím,že jsme si to všichni parádně užili.